Mikroplasty ve vodě

Přítomnost plastů ve vodním prostředí v poslední době vzbuzuje stále více zájmu. Pozornost začíná být věnována nejen makroskopickým plastovým předmětům, ale také, okem zpravidla neviditelným, mikroplastům. Ukazuje se, že mikroplasty (MPs; plastové částečky nepřesahující velikost 5 mm), se nacházejí nejen v mořích a oceánech, ale i v nejrůznějších typech sladkovodních útvarů, včetně těch, které slouží jako zdroje pitné vody. Ačkoli vliv mikroplastů na lidské zdraví ani na fungování ekosystémů není znám, jedná se vzhledem k jejich globálnímu a hojnému výskytu jednoznačně o téma, které zasluhuje intenzivní pozornost.

Mikroplasty jsou definovány jako plastové částečky menší než 5 mm, přičemž spodní hranice není jasně stanovena. V přírodě byly prokázány MPs i o rozměru pouhého 1 µm a lze předpokládat, že přítomny jsou i mnohem menší částice, tzv. nanoplasty. Ty je však v současné době prakticky nemožné spolehlivě analyzovat. Dosavadní studie přitom naznačují, že s klesající velikostí zpravidla roste početnost částic. Přítomnost mikroplastů byla již zjištěna v řadě vodních útvarů (oceánech a mořích, jezerech, řekách a vodních nádržích) napříč kontinenty. Několik málo studií se zaměřilo také na mikroplasty v balených nápojích nebo v potravinách a jejich přítomnost byla potvrzena. Celkově je však výzkum problematiky mikroplastů v začátcích a např. studie zaměřené na pitnou vodu prakticky chybí.

Mikroplasty lze podle jejich původu dělit na primární a sekundární. Primární MPs jsou přímo produkovány a využívány jako součást řady spotřebních výrobků (např. kosmetiky nebo čistících prostředků). Sekundární MPs vznikají rozpadem větších předmětů (např. vlákna uvolňující se při praní syntetických oděvů, rozklad plastového odpadu). Významným zdrojem mikroplastů v povrchových sladkých vodách jsou patrně vody odpadní. Konvenční čistírny odpadních vod jsou totiž schopné odstranit pouze určitý podíl mikroplastů a značné množství (až tisíce částic m-3 odpadní vody) stávající čistírenská technologie nepostihne.

Vliv mikroplastů na lidské zdraví ani na stav živých organismů obecně dosud nebyl uspokojivě objasněn. Některé studie, prováděné např. na vodních bezobratlých, ale naznačují, že MPs na ně mohou mít škodlivé účinky. Vedle přímého působení mikroplastů je třeba uvážit také fakt, že patrně mohou sloužit jako transportní medium pro některé další polutanty.

Výzkum na Ústavu pro hydrodynamiku

Výzkum prováděný na Ústavu pro hydrodynamiku potvrdil přítomnost mikroplastů v surové a upravené pitné vodě. Dosavadní práce se výskytem mikroplastů ve zdrojích určených pro vodárenské účely uspokojivě nezabývaly. Tento výzkum je navíc výjimečný právě tím, že vyhodnocuje přítomnost mikroplastových částic nejen v rozdílných vodních zdrojích, ale následně i ve vodě, která prošla celou technologií dané úpravny, tedy v pitné vodě. Navíc byly analyzovány mikroplasty již od velikosti pouhého 1 µm, což je v rámci dosavadních publikací na téma MPs ojedinělé.

Vzorky byly získány ze tří různých úpraven vody v České republice. Všechny se nacházejí v osídlených průmyslových oblastech, ale liší se typem vodního zdroje a technologií úpravy. V surové i upravené pitné vodě byl kvantifikován počet částic a určovány jejich velikost, tvar a materiálové složení. Mikroplasty byly přítomny ve všech analyzovaných vzorcích, a to v koncentracích přibližně 1500-3600 částic l- v surové a 340-630 částic l- v upravené vodě. Úbytek MPs mezi surovou a upravenou vodou tak dosahoval v průměru 70-83 %. Naprostou většinu (až 95 %) tvořily mikroplasty menší než 10 µm a z materiálového složení dominovaly běžně používané plasty jako PET (polyethylentereftalát), PP (polypropylen) a PE (polyethylen).

Publikace:

Pivokonský, M., Čermáková, L., Novotná, K., Peer, P., Cajthaml, T., Janda, V., (2018). Occurrence of microplastics in raw and treated drinking water. Science of The Total Environment 643, 1644-1651.

Kategorie Dlaždice.