Hlubší pochopení procesů rozhodujících o přenosu vody v blízkosti zemského povrchu, včetně interakcí v systému půda-rostlina-atmosféra, je nezbytné pro jejich správný popis a modelování. Popis proudění vody v rámci půdního profilu je z hlediska vstupních podmínek a výpočetního času zakomponován ve většině hydrologických modelů často ve značně zjednodušené podobě. Detailnější analýzy efektivity výpočtů nasycení půdního profilu vláhou jsou v současné době zpravidla omezeny na malé experimentální lokality a vegetační období. Objasnění a popis procesů určujících dynamiku nasycení půdního profilu by přispělo k lepším předpovědím povodňových událostí a to jak způsobených dlouhodobými srážkami, tak povodní přívalových.


Výzkumné aktivity

Na odpovídajících úrovních časového a prostorového měřítka jsou analyzovány odezvy systému půda-rostlina-atmosféra na změny okamžitých atmosférických podmínek a následně modelovány klíčové hydrologické procesy v jednotlivých částech systému.

Při řešení tohoto tématu je pozornost zaměřena zejména na:

  • testování různých typů modelů vyvinutých pro simulaci dynamiky půdní vody s důrazem na jejich celoroční použitelnost a možnou aplikaci na rozsáhlejší územní celky,
  • měření transpiračního toku v rostlinách (metodou snímkování deformací tepelného pole),
  • studium možnosti využití informace o retenční kapacitě území z hlediska hydrologických předpovědních systémů -  identifikace možných limitních hodnot nasycení, při jejichž překročení následuje výrazný odtok,
  • spojitost odběru vody kořenovým systémem a stavu půdní vody v nenasycené zóně jak ve vegetačním, tak zimním období,
  • studium a popis intercepce lesního porostu v pramenných oblastech ČR,
  • vývoj, testování a aplikaci modelu depozice oblačné a mlžné vody na vegetační porost,
  • popis odtoku z povodí v závislosti na evapotranspiraci a pohybu vody v půdě při uvážení preferenčního a gravitačně destabilizovaného proudění.