Chování magnetoreologické kapaliny ve vnějším magnetickém poli (převzato z www.en. wikipedia.org)

Elektroreologické kapaliny tvoří suspenze velmi jemných částeček v elektricky izolované kapalině, obvykle minerálním či silikonovém oleji. Viskozita těchto kapalin při vyvolání elektrického pole téměř okamžitě vzroste o několik řádů. Tím se z látky kapalinné svými vlastnostmi spíše přibližují látkám pevným. Strukturu a reologické vlastnosti elektroreologických kapalin lze tedy velmi dobře měnit působením elektrického pole.

Magnetoreologické suspenze přináleží do třídy tzv. inteligentních materiálů, které se skládají z magnetizovatelných částic mikronové velikosti dispergovaných v nemagnetických kapalinách. Tyto suspenze za přítomnosti magnetického pole vykazují velmi rychlou změnu reologických vlastností. Při aplikaci externího magnetického pole na tyto systémy s náhodně rozmístěnými částicemi se magnetické dipóly těchto částic uspořádají rovnoběžně s externím polem. Výsledkem pak jsou struktury částic ve formě jakýchsi provazců. V takovém tokovém poli pak narůstá smykové napětí a ustanovuje se mez toku. Pokud přestaneme na danou strukturu působit vnějším magnetickým polem, provazce z částic se okamžitě rozvolní vlivem smykových sil a smykové napětí velmi prudce klesá. Prakticky okamžité změny reologických vlastností magnetoreologických suspenzí coby odezva na vyvolávané magnetické pole nabízí možnosti využití tohoto jevu v mnohých technických aplikacích jako např. ve spojkách, řídících ventilech, tlumičích, snímačů napětí, leštidlech či různých lékařských aplikacích.