Vlastní výzkum rozložení L-selektin (CD62L) a 2 integrin (CD11b/CD18) receptorů na povrchu bílých krvinek pomocí speciálního 3-D skanovacího mikroskopu přinesl objev, že rozložení receptorů na povrchu je lokalizováno do shluků. Toto zjištěné rozložení se liší od dosud uvažovaného rovnoměrného rozložení receptorů v předpovědích způsobu vytváření vazeb mezi receptory a ligandem endotelních buněk na povrchu cév, kdy L-selektin receptory zprostředkovávají počáteční kontakt krvinky se stěnou následovaný pevným přilnutím pomocí 2 integrin receptorů a migrací do míst napadené tkáně jako reakce v rámci imunitního systému organismu. Na základě našich výsledků jsme přesvědčeni, že namísto stochastického charakteru vytváření vazeb vysvětlujícího mechanismu přilnutí krvinek, zjištěné shluky receptorů zcela mění koncepci přilnutí. Podle naší předběžné analýzy, shluky snižují pravděpodobnost přilnutí krvinek. Toto snížení přilnutí krvinek je v rozporu s potřebou krvinek být rovnoměrně vystaven aktivujícím stimulům endotelních buněk bez závislosti na místních podmínkách toku krve. Cílem projektu je provést experimentální měření a prokázat významnou roli rozložení receptorů do shluků v mechanismu přilnávání bílých krvinek. Zvláště bychom chtěli prokázat, že skokový pohyb krvinek je důsledkem prostoru bez receptorů mezi shluky a ne náhodným vytvářením vazeb, jak je dosud zdůrazňováno v literatuře uváděném pravděpodobnostním mechanismu přilnávání. |