Do druhé poloviny vstupuje řešení programu Voda pro život Strategie AV21. Při této příležitosti se na jeho koordinačním pracovišti (Ústavu pro hydrodynamiku AVCŘ, v. v. i.) konalo dne 25. 5. 2022 setkání účastníků, kde byly diskutovány doposud dosažené výsledky a budoucí záměry více než 25 aktivit programu.
O náplní programu jeho koordinátor Martin Pivokonský říká: „Náš program se zabývá problematikou vody v celé její šíři a komplexnosti, tedy od koloběhu vody v přírodě (atmosférických srážek, formování odtoku, vsakování do půdy, předpovídaní povodní a sucha) přes sledování kvality vody, úpravu vody na pitnou, osídlení vodních nádrží až po legislativní rámec vodní problematiky či vodu v kontextu budování společnosti a její historie.“.
Témata programu (Člověk a voda; Technologie úpravy vody; Kvalita vodních zdrojů; Voda v krajině a Nebezpečná voda) tak odrážejí aktuální celospolečenskou poptávku po ochraně vody.
Program se kromě výzkumu, na kterém spolupracuje více než 10 ústavů Akademie věd spolu s dalšími externími partnery, zaměřuje také na popularizaci a přiblížení problematiky široké veřejnosti pořádáním veřejných akcí, vydáváním informačních brožur či instalací naučných panelů na hojně navštěvovaných lokalitách.
Podrobněji o třech aktivitách z různých konců širokého spektra vodní tématiky:
Studium a simulace bouřkové činnosti
Nečekané přívalové povodně jsou obvykle důsledkem lokálních intenzivních srážek, které vznikají v důsledku výrazné konvektivní oblačnosti a s ní spojené bouřkové činnosti. Unikátní přístrojové vybavení (dva dopplerovské a polarimetrické radary, které nepřetržitě měří charakteristiky oblačnosti) umístěné na observatoři Milešovka umožňují nejen hlubší poznání, ale především simulaci a následnou předpověď těchto mimořádných atmosférických situací. Vedle běžně se vyskytujících letních bouřek se letos podařilo vědcům zachytit 4. února zcela unikátní intenzivní zimní bouřku. Zimní bouřky se v ČR vyskytují jen zřídka, nicméně jejich studium umožňuje popsat rozložení celkového elektrického náboje v oblaku (obr. 1), které je jiné, než při letních událostech Výzkum bouří má ale značný význam pro předpověď blesků a umožňuje tak omezit nebezpečí, které tyto atmosférické jevy představují.
Obr. 1 Rozložení celkového elektrického náboje v nC ve vertikálním řezu, kde z je výška nad terénem v km.
Rybí osádka na vodárenské nádrži Vrchlice
Kvalita vody v nádržích je určována především množstvím zbytkových a přitékajících živin a následně také složením a početností jednotlivých trofických úrovní, včetně vrcholových predátorů. Právě vrcholoví predátoři mohou v konečném důsledku významně přispět k eliminaci nežádoucího vodního květu ve vodárenských nádržích. Poslední výzkumy, ukazují, že klíčovou roli v tomto ohledu hraje zejména největší sladkovodní ryba Evropy, sumec velký (obr. 2). Tento pozoruhodný druh zůstával dlouho mimo hlavní zájem ichtyologů především pro jeho nesnadný odlov standardními prostředky. Teprve díky aplikaci tzv. long-lines metod používaných v mořském prostředí jsou konečně získávány reálné údaje o početních stavech těchto velkých predátorů v našich nádržích. Je zřejmé, že globální změna klimatu vedoucí ke zvyšování teploty vody sumcům velmi prospívá, což se projevuje především jejich úspěšnějším rozmnožováním. Při důsledné managementové podpoře, spočívající především v zamezení všudypřítomného pytláctví, může sumec vysoce efektivně tlumit výskyt nebezpečných planktonožravých druhů ryb jako je plotice obecná, cejn velký a cejnek malý, a tím snížit predační tlak těchto druhů na zooplankton, který je naopak schopen eliminovat sinice a řasy tvořící vodní květ. Ukazuje se, že sumec velký je pro vodárenské nádrže jednoznačně rybou budoucnosti.
Obr. 2 Sumec velký (Silurus glanis)
Vodní právo – zacházení s šedou vodou
Právo chápe vodu jako složku životního prostředí a také ji již tradičně chrání. Nově je však nutné vnímat také rizika a výzvy související s vodou v důsledku jevů, které provázejí změnu klimatu. Sucho, nedostatek vody a její zhoršující se kvalita zdůrazňují její nenahraditelnost a nezbytnost pro život. Extrémní srážkové jevy ve spojení s povodněmi zase ukazují na nebezpečí s vodou spojená. Z těchto důvodů je nutné zaměřit se nejen na environmentální a technická řešení spojená s vodou, ale také na tvorbu dostatečné právní opory, která je pro jejich realizaci nezbytná. Konkrétně se jedná například o využívání dešťové, šedé ale také recyklované vody. Nezbytná je také diskuze o tom, zda by voda neměla být chráněna na ústavní úrovni a zda by součástí takové ústavní úpravy nemělo být i právo na pitnou vodu. Pak je logicky nutné řešit i otázku, co by v takovém případě mohlo být obsahem takového práva a jaká by byla jeho vymahatelnost.
Více o programu a jeho aktuality viz https://vodaav21.cz/.