Hydrologické modelování

Předmětem zájmu hydrologie je hydrologický cyklus, tedy koloběh vody na Zemi. Jedná se o nesmírně komplikovaný proces, zahrnující velké množství dílčích dějů, z nichž některé jsou popsány, jiné jsou popsány pouze částečně a mnohé na své objevení a popis teprve čekají. Prvotním úkolem hydrologie je tedy popis hydrologického cyklu a jeho mechanismů, nicméně ihned za ním následuje potřeba hydrologické procesy modelovat. Voda (přesněji řečeno její nadbytek či nedostatek) je v mnoha ohledech limitujícím faktorem, modelování hydrologických procesů proto nachází uplatnění v mnoha odvětvích lidské činnosti. Chceme-li znát odpověď na otázky typu „jak rychle vystoupá hladina po dešti?“, „je rozumné stavět na tomto místě dům?“ nebo „co s naším potokem udělá vykácení lesa?“, musíme při hledání odpovědí využít vhodného hydrologického modelu.

Hydrologické modely

• Modely fyzikálně založené, kde struktura modelu velmi přesně odpovídá přírodní realitě, proudění vody v korytě a v půdním profilu je řízeno sadou parciálních diferenciálních rovnic. Tyto modely jsou velmi náročné na sestavení a jejich výpočet je velmi dlouhý. Jsou vhodné např. pro návrhové účely, stanovování záplavových území atp.

• Modely konceptuální, kde struktura modelu odpovídá realitě pouze zhruba a fyzikální podstata je velmi zjednodušena. Tyto modely představují kompromis mezi modely fyzikálně založenými a modely black-boxovými. Jsou používány k mnoha účelům, včetně operativy. Největší vědecké úsilí je vkládáno do rozvoje modelů v této kategorii.

• Modely black-boxové, které jsou ve své podstatě matematickou transformací vstupu na výstup (např. srážek na odtok) bez jakékoliv fyzikální podstaty. Sem patří např. modely regresní, neuronové sítě, fuzzy modely atp. Jejich výpočet je velmi rychlý, vhodné jsou pro operativní účely (např. výstražné systémy).