 Hydrologický monitoring je základním předpokladem pro poznání koloběhu vody v krajině a pro popis a vyčíslení procesů, které se na zmíněném koloběhu podílejí. Prvotní kvantitativní poznatky byly získány již v 17. století a zejména v druhé půlce 20. století, kdy došlo k významnému rozšíření úsilí o popsání základních zákonitostí v různých přírodních podmínkách. V průběhu Mezinárodní hydrologické dekády (MHD) 1965–1974 bylo zřízeno velké množství experimentálních povodí zaměřených na studium hydrologických procesů v měřítku povodí. Dobře definovaná malá povodí přístrojově vybavená na vysoké úrovni mohou poskytnout podklady pro komplexní výzkum fyzikálních, chemických a biologických procesů. Malá experimentální hydrologická povodí tak představují multidisciplinární přírodní laboratoře. Existence dlouhodobého pozorování v malých experimentálních povodích nabývá na významu ve světle vlivu změn přírodního prostředí (např. změny klimatu nebo antropogenních vlivů). V současné době pak dochází k výraznému posunu sledovaných veličin od základních stavových charakterizujících výhradně množství přítomné nebo proudící vody (srážky, odtok, hladiny podzemní vody apod.) k detailnímu popisu způsobu jaká voda, ve smyslu jejího stáří a původu, se na dané lokalitě nachází. |
| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., má dlouhou tradici ve studiu hydrologických procesů v měřítku malého povodí – základní hydrologický výzkum v povodí Volyňky na Šumavě byl zahájen v rámci MHD a od roku 1975 probíhá kontinuální monitoring na malém zalesněném povodí Liz v rámci evropské sítě malých experimentálních povodí ERB (http://ne-friend.bafg.de/servlet/is/17796/Otava.pdf). Hydrologický výzkum byl postupně doplněn o výzkum geochemický a hydropedologický a byl převeden na plně automatický s dálkovým přenosem dat.
V současné době probíhá komplexní hydrologický, hydropedologický a geochemický monitoring na povodí Liz v CHKO Šumava (0,99 km2) a Modrý potok v Krkonošském národním parku (2,62 km2) (https://www.lter.cz/horske-povodi-modreho-potoka). Dále jsou sledovány tři lokality v centrální oblasti NP Šumava s odlišným vegetačním krytem po proběhlé kůrovcové kalamitě. Pro potřeby kvantifikace množství vody a znečišťujících látek vstupujících do ekosystému formou depozice z nízké oblačnosti a mlhy byl vybudován monitorovací systém na Šumavě, v Jizerských horách a v Krkonoších.
Velká pozornost je zaměřena na detailní monitoring stavu a množství vody v nenasycené zóně. Pro tyto účely jsou osazeny na území CHKO Šumava automatizované systémy na sledování potenciálu půdní vody a objemové vlhkosti. Pro sledování vodní bilance lesního patra byly osazeny v horské oblasti Šumavy automatizované systémy pro paralelní monitoring srážek na volné a vegetací pokryté ploše, pro určení transpirace stromového patra a pro měření výparu z povrchu lesní půdy.
|
