Hydrologie mokřadů

Mokřady jsou významným krajinným prvkem, na který jsou životně vázány různé druhy rostlin a živočichů. Oproti jejich nezastupitelné ekologické funkci mohou významně ovlivňovat i hydrologické procesy v krajině. Pod pojmem „mokřad“ spadá ale mnoho krajinných prvků (přírodních i antropogenních) s různou vegetační skladbou, hlavně ale s jinými hydrogeologickými, půdními nebo mikro-klimatickými faktory. Tyto faktory pak určují celkový vodní režim mokřadů a míru jejich ovlivnění místních toků z pohledu dynamiky odtoku nebo kvality odteklé vody. Každý mokřad tak může působit na okolní krajinu, a hlavně místní toky různým způsobem a v jiné míře. Je také otázkou, jak různé mokřady zareagují na změnu klimatu, případně zda je jejich degradace přirozená nebo do jaké míry je antropogenně podmíněná.

Zabýváme se hydrologickou rolí mokřadů v krajině, jejich vlivem na retenci vody, kvalitu vody v tocích a tlumení hydrologických extrémů (sucho, povodně).

Změna rozložení množství srážek a jejich skupenství v průběhu roku způsobí změnu odtoku z mokřadů. Půdní degradace mokřadů bude vést ke změnám v odtokovém režimu a retenci vody v krajině.

Naším cílem je zjistit, jaká opatření krajinného a vodohospodářského managementu a za jakých podmínek jsou přínosná pro společnost. Mezi zkoumané přínosy mokřadů člověku patří např. ochlazování krajiny, zásoba vody v povodí a kvalita vody.