Voda v půdě


Množství vody v půdě představuje klíčový faktor, který rozhoduje o rozdělení srážek mezi odtok, výpar (evapotranspiraci) a dotaci podzemní vody (perkolaci). Celkový objem vody vázaný v půdě je sice oproti jiným zásobárnám (podzemní voda, ledovce, jezera) nepoměrně menší, ale díky svému významnému vlivu na koloběh vody, energie a na biogeochemické cykly představuje podstatnou složku celého systému. Distribuce vody v půdním profilu je ovlivněna celou řadou faktorů, které zahrnují geologické podloží, topografii terénu, využití území, vegetační pokryv ale i klima oblasti. Právě tato kombinace řady faktorů, které jsou samy o sobě značně variabilní, způsobuje vysokou časovou i prostorovou proměnlivost množství půdní vody. Stanovení nasycení půdního profilu vodou je tak pro větší územní celky velmi obtížné a obsahuje značnou míru nejistoty. Pro jeho určení se mimo terénního monitoringu, který je obyčejně velmi úzce plošně omezen, využívají hydrologické modely anebo poslední dobou stále častěji informace z dálkového průzkumu Země. Přesná informace o množství vody v půdním profilu je potřebná pro meteorologické, klimatické a hydrologické modely sloužící k popisu koloběhu vody mezi pevninou, atmosférou a oceánem a pro plánování v oblastech zemědělství a vohodohospodářského managementu.

Výzkumné aktivity

Na Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., je výzkum zaměřen zejména na popis režimu půdní vody pod rozdílnými vegetačními porosty (smrkový a bukový les, travní porost) s důrazem na odlišné chování území v obdobích nedostatku a nadbytku vláhy. Pozornost je zaměřena na rozdíly ve výparu na jednotlivých stanovištích, který je reprezentován sumou výparu z povrchu vegetace (intercepce), transpirace rostlin a výparu z povrchu půdy. Pomocí modelů pak dochází k odhadu perkolace do podzemní vody. Zároveň je studován i vliv hydraulických vlastností půdy (hydraulická vodivost a retenční schopnost půdy) a jejich proměnlivosti v prostoru a čase.  Hydraulické vlastnosti půdy jsou dány zejména strukturou půdy (uspořádáním jednotlivých pevných částic, tzv. agregátů), jejím zrnitostním složením (zastoupením jílových, prachových a písčitých frakcí) a také množstvím organické hmoty. Cílem výzkumu je popsat schopnosti půdy zadržovat vodu a určit tak aktuální množství vody přítomné v půdním profilu i mimo sledované lokality. Výsledky výzkumu slouží k lepší úspěšnosti předpovědí mimořádných hydrologických událostí (povodní, sucha) a k určení zásadních faktorů přispívajících k zvýšení retence vody v krajině.